Klaním se přírodě

Klaním se přírodě

Anotace: ...Mé Počátky...

Pozorovala jsem roztančenou louku,
plnou motýlů..Slunce hřálo mi do kroků,
v té hudbě ticha - celý svět dýchá
Však můj dech, tajil se..
Když paprsky se třpytily na hladině,
tak klidné, že mou bolest ta krása pohladila..

Šla jsem cestou mezi stromy, jakoby mě objímaly
Já jejich lásku jim vracela v úsměvu zpět..
Můj Bože, jak krásný je tento přírody svět..
Pak slzy v očích se mi leskly..dojetím..
Cítila jsem, že velké město bylo mi prokletím

Na té louce..kde tančily víly s motýly,
kde vážka mi na ruku usedla beze strachu..
Kde mé srdce i duše zpívaly..píseň tichu..
Děkovala jsem za každý další nádech..
Děkovala jsem za to, že po všech bolestech,
kdy i smrt byla blízko..stále ještě žiju..

Když pak měsíc rozsvítil černou tmu..
Když pohledli jsme si opět obě do tváře..
Zjistila jsem, že již nezapadám do toho scénáře
V přírodě našla jsem opět pravdu svou..

Někdo v dálce na flétnu hrál píseň radostnou...

Autor Agniezka, 05.10.2009
Přečteno 749x
Tipy 34
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

07.10.2009 18:43:00   Paulín

Krásně a čistě jsi to napsala.
Příroda je mocná čarodějka.
ST.

líbí

06.10.2009 09:36:00   hašlerka

Studánky voda chladivá
protekla tvojí dlaní
motýlů křídla vábivá
lákala k objímání.
Přírodní krásy
podzimem roztančené
vítr načechral vlasy
srdcím láskou, touhou
omámené

ST!

líbí

06.10.2009 08:21:00   Agniezka

věřím Ti...

líbí

06.10.2009 08:17:00   Mbonita

jsi víla co v chrámu
matky přírody
se pomodlila vroucně
za duši všech
a celá bílá
vyšla jsi v jas
čistá jak lotosový květ
a už není cesty zpět..věř..

St

líbí

06.10.2009 08:08:00   labuť

Máš krásné, čisté a toužící srdce Any, a to je moc dobře!!!

líbí

06.10.2009 08:08:00   Alien.v.v.s.

ST. mádhera, příroda toho umí spoustu. :) Je to matička země

líbí

06.10.2009 07:58:00   Agniezka

Kars: ale to jsi viděl jen Ty, já a příroda...ale psssst..;o) a ještě jeden človíček to viděl..však vím..

líbí

06.10.2009 07:36:00   Kars

Já viděl tu vílu plakat na kameni,
štěstím a láskou opilou k této zemi,
potichu šel jsem abych nerušil,
tu uslyšel jsem gejzír slz,
jež na hladinu jezera narazil.
Ona byla smutně šťastná
ST

líbí

06.10.2009 06:54:00   uživatel smazán

Ano i já se klaním přírodě a její kráse....krásně napsáno ST.

líbí

06.10.2009 06:07:00   Churry

To jsem ráda... "o)

líbí

06.10.2009 01:07:00   Agniezka

Przyroda jest naszą matką ... :o)

líbí

06.10.2009 00:52:00   Bíša

To jest tiekawe...

líbí

06.10.2009 00:50:00   Lota

...příroda je naší matkou, a kdo jiný než ona, by nás takto uměl pohladit???... :-)

líbí

05.10.2009 23:47:00   Házté

....ST !

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel