Krajina jako ateliér

Anotace: Psaní o tom, co ve mně rozeznívá intimní dotek s krajinou.

Krajina jako ateliér

Měkké boky pahorků
Učesané větrem proti srsti
Daň přerývaného dechu
Otisky kolmých šlépějí
Než hladina srdce se vyrovná
A vodoměrka touhy
Rozběhne se po nesečené trávě
Prostehované prašnými nitkami cest

Co o tobě prozradí
Zrcadlo oblohy
Jenž na návrší naléhá
K potemnělým siluetám
Švestkového sadu
Náhle tak naléhavě

Krajina jako ateliér
Kde létání lze vtisknout
Do letokruhů dřeva
Víc doteky rukou
Než zatínáním hrotů ostří

Otevřená tvář země
Horizont jako rozložená mapa
U tvých nohou
A přece ne pod nimi
Zalykáš se větrem
Který po úbočích
Nese tlukot tvého srdce
Tam-tamem paměti světa
Až na konec všech začátků

Jsi
A krajina tě učí tomu uvěřit

(18.9.2008)

Autor Amáta, 10.10.2009

Přečteno 352x

Tipy 9

Poslední tipující: PIPSQUEAK, Jana M., bez nápadu na přezdívku..., enigman, stravla, Květka Š.

Komentáře (4)

Komentujících (4)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Působivá, moc se mi líbí...*:)

22.04.2011 18:57:00 | PIPSQUEAK

Tak jsem tě kompletně přečetla - byl to úžasný zážitek. Trochu mi to všechno voní Skácelem, možná se pletu. Už dlouho se mi nestalo, abych objevila autora, který mě natolik oslovil, abych si ho zařadila k oblíbeným. Teď právě se mi to stalo. Dík za krásný zážitek z tvých veršů.

09.12.2009 21:59:00 | Jana M.

Vítej na Literu;)první dílko a hned pěkný vstup, jen tak dál...

11.10.2009 09:32:00 | bez nápadu na přezdívku...

je...

11.10.2009 02:01:00 | enigman

Návštěvnost

Krajina jako ateliér

Krajina jako ateliér

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (0)