Smuteční Vrba

Vrba si v tůni vlasy máčí
slunce svým jasem zdobí skráně
motýl z perletě křídla zvedá
to žízeň zahnat přišly laně.

Ospalá sova oči mhouří
v dutině kmenu vykotlané
snad nikoho tím nepobouří
že pozdě večer teprv vstane.

Až první hvězda na čelence
vyzdobí její tichou krásu
zátiší tajné pro milence
nabídne jim pro jejich spásu....