Do větví propletené
paprsky slunce
čarovným štětcem
jedinečného umělce
obarvily lístky
padající podél cest
a na hladiny
chladných řek
barvami zlatých klasů
voňavé skořice
usínajících červánků
a rudého vína
snášející se listy
hrály tiché skladby
podle větrných not
podzimních akordů
zachycených
do polosvlečených
větviček
korun stromů
a keřů
za zvednutý límec
vkrádal se chlad
ukrýval konečky prstů
do zákoutí kapes
a jemně štípal
do načervenalých tváří
právě končil říjen
a bylo mrazivě nádherně...
Pěkná procházka, já bych mohl mít tak dvě a půl ročního období: jaro, léto a půl podzimu
14.11.2009 07:27:00 | zzlatý