Králové Killarney
Králové Killarney
Anotace: Prvotina/mystika
Poslední karmínové paprsky se dávno dotkly země
Nyní obloze panují matně zářící, zlatá světla
Pohled hvězd spočinul na vznešených králích ve tmě
Jejichž šumící listoví vydávalo nesmrtelný hlas
Stromovím dubů duše se vznáší a stále zpívá
V úplňku teskném jak pocit ryze srdceprázdný
S chladným severákem v jedno splynula
Zvuk toho lehkého tónu byl však nebývale šťastný
Neb rozpomněla se na tisícero uctívavých poutníků
Kolem dubů duše pluje a stále zpívá
Za vzbuzeného třpytu se mlžný oblak snesl
Jen stříbřité slzy noci se v listech leskly
Pozůstalý vánek ještě směrem k nebi hlesl
Pak dubový les ztichl, dokud soumrak nenastal znovu
Uvnitř dubů duše spí, a tak vítr tu píseň dále zpívá
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Duši má každý koutek přírody, jen bychom jí měli trochu více naslouchat, neničit, ale toulat se v ní s pokorou...
Hezky jsi se uvedl, mezi nás, vítám tě.
21.11.2009 19:44:00 | labuť
V tomhle reálném čase ("tady a teď") už tam skoro žádné duby nejsou (byla jsem tam několikrát) - přesto je to nádherné místo, i když mýty a hloubku příběhů pomalu překryl úplně jiný svět...
20.11.2009 15:34:00 | Myška
