...
Nahmatat krajinu
S ní rozprostřít se v šíři
Vydechnout vzpomínky
A zapomenout čas
Pod kůru promoknout
Stát bez pohnutí věky
Na místě jediném
A vkořenit se hloub
Zvlněna dechem větru
Nebe zrcadlit
Rákosem zastíněna
V sítinách se houpat
Pluhem být rozorána
Slunci v okujích
Poddána bez odporu
Zpřevracena rubem v líc
Nahmatat krajinu
Dotekem zřítelnic
...
Hm,pošušňávám si...
právě mlaská má duše- za to,že je krásná nádhera...
že jsi tu :-)
02.12.2009 20:12:00 | poetická ilona
Slunce v okujích, závěrečný rým - to jen namátkou uvádím věci, co mě oslovily.
24.11.2009 17:10:00 | René Vulkán
Přechází mě syčící mrazení v plamenech a ohlížím se k jaru.
ringo od mlčících svědků z divokého pralesa
24.11.2009 00:35:00 | ringomáza