Anotace: Zeleň umírá a my pomalu s ním.
Staletý dub mně zastoupil cestu
a říká, ty nesmíš jít dál k městu
vždyť stojím tady století
a znám to město z paměti.
Jenže pak osika, která stojí opodál,
řekla mi, co by ses bál
jdi klidně do ulic drtících dech
a poznáš, zda je město všech .
Vzalo si město staletý dub,
vzalo si osiku opodál stojící,
nemám již nic,
jen prach s vodou v konvici.
Člověk je z toho smutný,samá negace a někdy neví kudy kam.Jenže nás přibývá,chceme si svítit,prát v automatkách,jezdit autem a bohužel si nakupovat spoustu nepotřebných věcí.Jakpak to s námi asi bude dál?
13.12.2009 19:03:00 | stravla
Dobré téma. Přírodě dáváme na frak a ona nám to jednou vrátí...
06.12.2009 13:49:00 | poustevník Jirka