Noc

Hvězd miliony nademnou
a měsíc jenž je vede
tiše stoupá oblohou.
Potok něžně přede.

Světlo, záře jako ve dne
odráží se od sněhu.
Tóny větru neposedné
kují si svou neplechu.

Neporuším ten klid noční.
Nač teď vlastně plýtvat slovy.
Proč noc mě vždycky tak ochočí
mi těžko asi někdo poví.