Olověné nebe
torza stromů.
Nebe pláče pro všechny,
co nevrátí se domů.
Nebe vzdává,já to vím
památku všem zesnulým.
My čekáme stále teskní
a tiší,kdy bolest v nás
se ztiší.
Stále jste s námi.
Rádi vás máme.
Vzpomínáme!
Hluboký náboj! Dýchla na mě atmosféra dušiček...Určitě si tuhle báseň na podzim připomenu...sálá z ní duch!
30.06.2008 20:58:00 | monterka