Ve svitu krystalového kouzla

V modři úlomku kamene
skryta je obloha noční,
které se mohu prstem dotýkat.

Třpytivé vrstvičky slídy
žilkující modročerň
hvězdami zdají se býti tolikrát.

Tisíce malinkých světel
probleskují krystalem
jako paprsky slunce na hladině

Hluboké divy oceánů
protkané pěnovými vlnkami
zrcadlí čaromoc v přírodnině

Kde černo je třpytem prostoupeno,
přechází v modrost moudrosti
a prokládá ji fascinací,

čirost s neprostupností se snoubí
a kouzlo mořských hlubin
záři do temnoty navrací...