Jedna vločka, druhá, třetí,
padají si z oblohy.
Jedna za druhou vzduchem letí,
padají mi pod nohy.
Svět zbělel rázem,
hezčí se zdál,
neposkvrněn kazem
bělel dál a dál.
Špína světa
se pod sněhobílou skryla,
však skutečnost je jiná,
pod tím vším je vina.
Tou zimní krásou
okouzlit se nechávám,
třebas dobře vím, že černou
na bílou nepředělám.
Jen na chvíli uvěřit,
že je vše dokonalé...
Zlo světa už neměřit
a nechat ho zamrzlé...
Hezky napsáno...jenže ten svět není sám od sebe zlej,to my lidi si ho takovej děláme..bohužel..
28.01.2010 20:00:00 | Giginka
Pěkně napsáno ST.
27.01.2010 15:20:00 | Acham