V pleskotu kapek

Anotace: I když je to k neuvěření, báseň o jaře se dá stvořit bez jediného dvojsmyslu!

Omamná vůně drcené kávy,
vstávání do světla působí šok.
V tramvaji nosej se lidi jak pávi,
teď už se obejdou bez tvrdých drog.

Vrahové věků, jež teprv nastanou,
mžourají do slunce jak uschlé myši.
Oslovím slečnu, třeba i zadanou,
konečnou dvanáctky bude dnes Vichy.

Šedivé sedačky jsou jako z brčálu,
tramvaj chce zbavit kyrysu z plechu.
Drnčí si nešťastně za ptačích vokálů
pod jasným světlem jako u výslechu.

Potom se s kapkami roztrhne deka
a celá Praha se schová do podloubí,
v pleskotu kapek pak čeká a čeká,
dokud se duben s květnem nezasnoubí.