Nebe

Hvězdy svítí,
jak luční kvítí.
Rozeseté po obloze,
někdy padá jedna k noze.

Svítí bledě, zářivě či rudě,
koukni na ně štěstí bude,
na dosah jen maličký
až dotknou se tvé prstíčky
hvězdy malé, krásné, křehké,
dokonalé.

Nebe černé, bleděmodré,
hvězdy skryté až do dalšího dne,
večer zas uzříš střípky drobné,
u srdce tě krásou bodne.

Krásná noc, sic i den,
jen v noci objeví se ten plamen,
který značí hvězdičku,
malou zářící tečičku,
kterou okem sotva zhlédneš,
stovky jich však nepřehlédneš.