Jsem stín stižený souchotinou,
jsem staré písně smutný tón,
jsem kvílející meluzínou,
přeskakující gramofon.
Plovárnou bloudím opuštěnou,
odkudsi slyším saxofon,
tesklivé tóny listí ženou,
má smutná kráska k slzám sklon.
Ty slzy dosedly jak listí
s kvílením větrů na beton,
ten smutek srdce nevyčistí -
- a s tónem povídá si tón.
líbí se mi ta přirovnání v první sloce - to ti fakt asi bylo právě fajn:-) ale celkově to je hezká básňulinka
02.01.2006 15:17:00 | Markét
Taková melancholická... Moc hezká:-) Stovka
30.12.2005 18:17:00 | Králík