Anotace: procházka domů...
Kráčím pod větvemi zelených stromů,
spletená brána šepotá ve větru,
znám tuhle cestu, vede mě domů,
jdu si tak sama, jen v tričku, bez svetru.
Koruny nad hlavou pevně se prolnuly,
pod listy ohnuté znavené řapíky,
včelky se pro nektar do květů ohnuly,
do úlu odnáší pylové kotníky.
Potkávám U křížku Koloběh života,
znám každý kout a kořeny na cestě,
potok si pod mostem pokojně klokotá,
usedám na pařez, dává se do deště.
Vlhnoucí vzduch zavoní hořčicí,
seno si hltavě nasává vláhu,
kapky se plácají o listy vlnící,
příroda maluje duhovou dráhu.
I ten déšť je balzámem na vyprahlou zem
-a obrazy básně s ním jsou krásné a příjemné.
10.07.2010 17:04:00 | s.e.n
Mnoho krásných slov se dá napsat o přírodě. Jedny zní i z tvé básně. T
07.07.2010 22:47:00 | jaroslava anna
tak to je nádherná procházka.. víš, umíš člověka zatáhnout do děje tvého cítění čehokoli.. a je mi to moc příjemná návštěva, díky..
07.07.2010 19:56:00 | zelená víla