..noc v mnoha podobách..

Noc jako konkubína oddává se všem
kdož z její náruče a slasti jemně těží
stejně jak klisna cválá rytmem bez otěží
vstříc hvězdám v ústrety, v své touze za hřebcem…

Noc jako konkubína opájí se všemi
v malebných nuancích pro vlastní potěšení
stejně jak duha dní se do svých tónů mění
vstříc dešti naproti, v své touze skrápět lemy…

Noc jako konkubína prolíná se vším
co zaujme ji v čase kolemdění
stejně jak struna strun čeká na naladění
vstříc hudbě k tónině, k výšině belcantin…