když Hora pláče
mračně se do údolí dívá
vítr i bouře notuje si
a divný běs
si divnou píseň zpívá
pak obzor s Horou
v nekonečno splývá
vzduch jiskří elektřinou
šlehá a tupí všechny hroty
jen peklo zná tu píseň
je úzko ze samoty
když Hora pláče
když usmívá se Hora
vrchol se k slunci točí
slzy jí ještě kanou
jak stuhy běží po úbočí
laskavě hledí do kraje
na lesy,na říčku
co přes údolí chvátá
tvář zachmuřená
pak jí roztaje
rozvlní se jak louka
sluncem rozesmátá
Stravulko, ty mě krásně hladíš, na ty moje bolesti... já su teď ta skála... tak věřím, že zasejkc se budu smát. ST! :O*
09.08.2010 09:55:00 | NikitaNikaT.
miluji hory.. jejich odrazy v nížinách.. jejich sílu bez soucitu, kdy padáš a vlastně ti v duchu běží film tvého života.. děkuji za krásné vyjádření k nim.
02.08.2010 22:31:00 | zelená víla
Krakonošova zahrádka, Čertova zahrádka, Malá i Velká studniční jáma, Čertův hřeben, Úpský vodopád, kurňa, jak mám ten kraj rád. Rokle Rudníku, Obří důl, Úpa a louky kolem, Kaplička, laviny a mury, v létě nebo v zimě, krásně je tam na podzim, když kvetou hořce ... Asi začnu brečet, je tam krásně vždycky, i když prší. ST*! a slzu k tomu.
29.07.2010 21:18:00 | Zasr. romantik