Podzimní vítr

Jen se rozvaň větře smělý
mezi ploty, mezi zdi.
Rozfoukej to mrtvé listí,
ukliď louky do zimy.

Síly ubývá těm teplým dnům,
jen co pole pokryje se sněhem,
mráz nezpozdí se se svým umem
a rozdá křišťál okapům.

Ticho prosté,
ach ta krása,
nic nebylo marné dnes,
Zítra,
Bože, vždyť už zítra,
Slunce pookřeje zas.