Návštěvnost
Motýlku...
Motýlku...
Motýlku…
První lístek ze stromu padá,
poslední motýlek úkryt hledá,
chytám ho do rukou,
lehce mě na dlani šimrá.
Ach ty můj motýlku,
do náruče mi jdeš,
slůvko neřekneš.
Já tě ochráním!
Neboj, nezahyneš!
Další listy padají mi k nohám,
Šlapu po nich, utíkám.
Musím tě motýlku domů vzít,
před mrazem ochránit.
Ochráním tě před sychravem, před mrazem.
Na jaře, jestli mávat křídly ještě budeš,
vypustím tě z dlaní a kopretinu svou si najdeš.
První lístek ze stromu padá,
poslední motýlek úkryt hledá,
chytám ho do rukou,
lehce mě na dlani šimrá.
Ach ty můj motýlku,
do náruče mi jdeš,
slůvko neřekneš.
Já tě ochráním!
Neboj, nezahyneš!
Další listy padají mi k nohám,
Šlapu po nich, utíkám.
Musím tě motýlku domů vzít,
před mrazem ochránit.
Ochráním tě před sychravem, před mrazem.
Na jaře, jestli mávat křídly ještě budeš,
vypustím tě z dlaní a kopretinu svou si najdeš.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
něžná a čistá báseň...
s trochu jednoduchými rýmy,
ale nevadí,
časem mysl ruce poradí,
jak lépe psát,
básně které snad,
ještě více pohladí,
city jiných naladí,
čtenářů.
:-)RM.
Třeba takový koment?
02.12.2012 19:54:38 | Robin Marnolli
jo, třeba takový :-)
díky
24.01.2013 14:53:36 | Calië
Něžné. Zranitelnost a křehkost života.
24.10.2010 16:06:00 | Juan Francesco de Faro
Lidi, to je to tak špatné, že mi nikdo nenapíšete, jestli se Vám to líbí nebo ne?
15.10.2010 15:21:00 | Calië