Motýlku…
První lístek ze stromu padá,
poslední motýlek úkryt hledá,
chytám ho do rukou,
lehce mě na dlani šimrá.
Ach ty můj motýlku,
do náruče mi jdeš,
slůvko neřekneš.
Já tě ochráním!
Neboj, nezahyneš!
Další listy padají mi k nohám,
Šlapu po nich, utíkám.
Musím tě motýlku domů vzít,
před mrazem ochránit.
Ochráním tě před sychravem, před mrazem.
Na jaře, jestli mávat křídly ještě budeš,
vypustím tě z dlaní a kopretinu svou si najdeš.
něžná a čistá báseň...
s trochu jednoduchými rýmy,
ale nevadí,
časem mysl ruce poradí,
jak lépe psát,
básně které snad,
ještě více pohladí,
city jiných naladí,
čtenářů.
:-)RM.
Třeba takový koment?
02.12.2012 19:54:38 | Robin Marnolli
Lidi, to je to tak špatné, že mi nikdo nenapíšete, jestli se Vám to líbí nebo ne?
15.10.2010 15:21:00 | Calië