Jadérko

Kdopak ví co bude zítra
až se ráno probudím
Chladná a studená bývají jitra
i když jsem v listí, tak se nastudím

Snad zdaří se mi do země se zavinout
pod vrstvou listí pěkně spočinout
A na jaře, pak na klíčku
vystrčím pěkně hlavičku

Až lísteček se ukáže
tak víc budu mít kuráže
Z tenkého proutku
statný stromek vzroste

Však nyní mám jen přání prosté

Zavrtat se do hlíny
z listí mít teplé peřiny