Malá hráva vločka
tíško a zvedavo k zemi padá
Má striebristo biele očká
je to skvostný dar pre teba
Tak krásne biela
krehká a jediná svojho druhu
Ako duša nevinného dieťaťa
ktoré ešte nepoznalo sveta stuhu
Tvoj anjel ťa ňou obdaril
položil ju do tvojej dlane
Lásku svoju ti v nej odhalil
keď všetko sa ti zdalo zradné
Ona chvíľku dokonale zažiari
potom skromne bez slov sa vytráca
Vyčari zabudnutý úsmev na tvári
z túžbou než ostane spomienka trváca
Keď mráz svoje majstrovstvo odhalí
a v šedú perinu premení sa obloha
Vtedy obráť svoju tvár k nebi
aby pohladiť ťa smel dar od tvojho anjela
Já pořád přemýšlel, kde jsem si tě všiml. A bylo to tady. Vločka a corsika! Legrácky, to mě užije, ale paměť kulhá. Odpusť starci. :o))
Pozn.: Ten "stařec" je myšleno vzhledem k tvému věku, já se cítím na třicet věkem, na šestnáct (ne)rozumem.
:-))
12.03.2011 00:54:00 | Zasr. romantik
Lucerna...trochu mě to připomělo tu krásnou Ladovskou zimu, při čtení jsem ani nedýchala, moc krásná básnička.
05.11.2010 14:37:00 | carodejka
Ani nedýchám,aby tato básen neroztála...
Protože byla by škoda anděla ztratit :-)
01.11.2010 23:51:00 | Danger
nádherně křehká malá Tvá vločka ST!
01.11.2010 08:52:00 | xoxoxo
Abych se přiznal, ta slovenština mi dělala problémy, zvlášť v básničce, ale i přesto se mi líbí ;)
31.10.2010 15:19:00 | Corsica