Anotace: okamžik při návratu z jihu Slovenska
Já viděla bělostná hejna sehraná ladností
Kroužila nebem ta těla stejná ve volné radosti
Kroužila nebem nahoru dolů střemhlavě sem a tam
Ornament Boha živoucích tvorů. Oči k nim pozvedám…
Letěla vzduchem šustivá křídla bez snahy o krásu
Manévry pírka neprořídla a neztratila na jasu
Řádové sestry mířící k výši slunci se ještě poklonit
A jejich hlas nic neutiší. Jsou jedno tělo, jeden štít…
Srdíčka bijí jako sto bubnů, jako sto malých bubínků
Vrátí se v březnu, možná až v dubnu, vrátí se, když Bůh dá do vínku
Krouží tu nebem bez úsilí, padají jako tisíc hlav
Červánky návrat nedocílí. Jen dokreslují bílý háv…
Já viděla bělostná hejna v tepoucím kolotání
Chci být jak ona obyčejná a přesto mít třpyt křídelvlání
Chci prostorem se volně vznášet za mlžným pábením
Na chvíli stát se mesiášem v bělostné červeni…
04.11.2010 13:46:00 Cecilka
Bělostná hejna možná se stala
pro tebe tichým znamením...
aby ti cosi ukázala,
skutečnost, ne jen pábení...
Bělostná hejna možná ti byla
poselstvím shůry seslaným...
děkuj ja to, že promluvila
a zanechala víc než stín...
;o)
píšeš překrásně, má milá...
04.11.2010 09:20:00 Tamara
Vidím hejno labutí, jejich ladnost...nádhera. Miluji básně, které se v obraz promění. děkuji. Veliké ST!!
03.11.2010 20:08:00 NikitaNikaT.
Aj já jedním dechem hlatala jsem Tvá slůvka, jež mi tak hezky do sebe zapadají, s jistou hloubkou citů, až dech se mi tají. ST!
03.11.2010 11:38:00 la loba
Ty krásná jsi a vzletná jak ta křídla ptáků
tak půvabná,tak jemně samozřejmá,
v červánkách zvečera
i v ranním vánku