listopadová

podzim serval stromům listí
slunce uslo v šedých mracích
nesmíš si být ničím jistý
jinak srdce vykrvácí

podzim bolí vítr pláče
nebem táhnou hejna ptáků
kraj je chladnou vodou smáčen
skřípou kola starých vlaků

venku v dešti pohleď na ně
mrznou smutné holé stromy
vem do dlaní moje dlaně

v dálce zase slyším hromy
šeptám rty co chutnaj slaně
že se jednou všechno zlomí