Nevinné zimní vločky

Anotace: Tak nevím, čím to je, ale vždy když padá sníh, nebo když je ve vzduchu taková ta předvánoční atmosféra, vyhledám v knihovně Letopisy Narnie, abych si je přečetla a doplnila tu zimní poezii.

Sbírka: Odrazy v medailonku

Když se první vločky snášejí a dotýkají se země
Doufám, že se dotknou mých rozpálených dlaní jemně
Vzhlédnu k obloze, rozevřu své dlaně
Čekáme zda se mé sny splní, čekáme na ně

Jsou tak bílé, tak čisté, říkáme tomu nevinnost
Alespoň na pár chvil zakryjí lidskou nenávist a zlost
Zapálím svíčku a její plamen je roztaje
Zbudou jen sněhové zbytky, jejich okraje

Když budu pozorně sledovat jejich tanec
Možná pochopím jejich význam
A možná si konečně přiznám
Že ještě mám naději, že není všemu konec

Vločky padají do našich srdcí stále
Aniž bychom to tušili, jsou to posly lásky a míru
Nenechají se odradit, padají i bez pozvání dále
Jejich podstata se nejvíce podobá Safíru