Zima

*



Stromy dnes vypadají

jako přerostlé keře bavlny.

Zachytila se na nich vata

z kabátu paní Zimy.

Vlaky stojí v poli,

poblikávají na sebe

a na jednom ze zamlžených oken dětské prsty kreslí slunce.

V otevřených dveřích útrpně čekajícího vagonu

září světluška v podobě uhlíku

a nějaký mladík vyfukuje kouř místo lokomotivy.

Stojíme tu již hodinu,

mrzneme v oprýskaných kupé

a průvodčí má v očích výraz koloucha prchajícího vlkům.

Přitom stačí jeden úsměv -

Pane, my se nezlobíme.

Vždyť ten výhled je krásný,

stromy dnes vypadají jako přerostlé keře bavlny.



*