Bloumám krajinou
Potůček klokotá přes kameny
spěchá do údolí
kde řeka zpívá monotonní píseň
žíznivou zemi napájí
blahodárnou vodou jiskřivou
Les-koncertní sál božské přírody
pastviny osvěžené noční vláhou
hladí vycházející slunce
a zrcadlí se v kapičkách rosy
Píseň skřivanů
nese nekonečný proud tónů
vlnící se v melodii
a oslavuje další vznešený den
pokojného a pokorného člověka
jemuž úžas nade vším stvořením
v tichém souznění s přírodou
duši do výšin povznáší
Tohle dílko je krása sama, pěkně napsané, dobře čtivé a pro mě lehoučce zamyšlenkové. ST!***
08.02.2011 09:14:00 | NikitaNikaT.