Sedí žabka na lupenu,
jenom poulí očíčka.
Žabák skáče po kamenu,
skvělého má mužíčka.
Předvádí své ladné boky,
vždyť má tělo atleta.
Vyhrál jasně všechny skoky,
soutěž už je rozjeta.
Plave jako štika hbitá,
šanci dal všem pramalou.
Jeho žabka hned ho vítá,
s vypasenou žížalou
Teď zas kváká, co má síly,
porazit chce soupeře.
Místo toho žabák milý,
klepe v nebi na dveře.
Zakončení velmi smutné,
síly když se přeženou.
To pak někdy žabák pukne,
i před tou svou milenou.
já mám tady šampióna!
fotka přímo doličná
žabák hltá myš, co slovil
/ žádný máslo - doparóma /
ač to příchuť tragična
tohle žabák pokrokový...
07.03.2011 11:32:00 | šuměnka
no jo velký náfuka
ukázat se chtěl...
teď tu leží bez ducha
foukl víc než směl.
Raději měl žbluňkat v tůni
kvákat pěkně v zeleni
kdejaká pak mladá žabka
přiskákat tam nelení chichi!
07.03.2011 10:34:00 | Tanzania
Náfuka jeden :-)
06.03.2011 23:32:00 | Chancer
Ta slova k srdci si vzít můžeme
no ale až se dosmějeme-
promiň žabáku,
ale už to stejně neslyšíš
05.03.2011 21:45:00 | s.e.n
Ty jsi také fabulózní bajkař!
Úsměv za tu nekrobajku,
náladu mám hnedka v cajku...
04.03.2011 23:26:00 | Špáďa
Sex je krásný, to je pravda, však infarktu si občas žádá.
04.03.2011 20:19:00 | Jeněcovevzduchukrásného