Návštěvnost
Příběh o probuzení
Příběh o probuzení
Anotace: O rozdělení, znovunalezení a sjednocení spřízněných duší, zdánlivě neslučitelných...
ve vzduchu je cítit květ,
ježek s rybou v stínu leží,
znají se snad tisíc let.
Jedno srdce kdysi byli,
pak je prudce rozbil blesk,
v plameny se rozdělili,
v dalším bytí znali stesk.
Dávno už vše odčinili,
co bránilo jim najít se,
předsudky, ty odhodili,
se světem šli smířit se.
Tělo své si nevybrali,
ani dobu zrození,
přišel čas, by děkovali
za veškerá prozření.
Ryba čistou vodu nese
ze studánky Svítání,
ježek s košem jablek v lese
probuzen je vnímáním.
Plameny se rozhořely
znovu jiskrou Lásky božské,
v jedno srdce navrátily
ježka s rybou...
jednoduše...
čistě....
prostě...
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskDěkuji za vyjádření.
22.03.2011 06:53:00 | umělec2
Dojemné, s citem psané, moc hezké.
18.03.2011 00:06:00 | carodejka
Všem vám děkuji za vaše vnímání :)
17.03.2011 21:33:00 | Danga
Danguš, opravdu pěkné počtení, takové jarně svěží ST!***
17.03.2011 21:28:00 | NikitaNikaT.
umelec2 : neseznámili se, byli stvořeni jako jedna duše, jedno srdce..... a pak rozděleni do odlišných těl.... Spřízněné duše většinou překonávají velké rozdíly / národnostní, věkové, třídní atd./ A někdy se ani nepoznají, ježek a ryba měli štěstí :D
17.03.2011 21:28:00 | Danga
Za poslední sloku. :o))
17.03.2011 20:36:00 | Zasr. romantik
Jak oni se seznámily? Ježek s rybou, myslím...
16.03.2011 23:19:00 | umělec2
Zvlhli mi oči vzpomínkou....rozdvojená srdce jsme opět v jedno spojili....krásná. ST!
16.03.2011 12:33:00 | Bona
prostě ..
15.03.2011 23:33:00 | Helena Lovecká
Jednoduché čisté prosté...dojalo mě k slzám...děkuju
15.03.2011 20:37:00 | la loba