Anotace: O rozdělení, znovunalezení a sjednocení spřízněných duší, zdánlivě neslučitelných...
Jaro s proudem žití běží,
ve vzduchu je cítit květ,
ježek s rybou v stínu leží,
znají se snad tisíc let.
Jedno srdce kdysi byli,
pak je prudce rozbil blesk,
v plameny se rozdělili,
v dalším bytí znali stesk.
Dávno už vše odčinili,
co bránilo jim najít se,
předsudky, ty odhodili,
se světem šli smířit se.
Tělo své si nevybrali,
ani dobu zrození,
přišel čas, by děkovali
za veškerá prozření.
Ryba čistou vodu nese
ze studánky Svítání,
ježek s košem jablek v lese
probuzen je vnímáním.
Plameny se rozhořely
znovu jiskrou Lásky božské,
v jedno srdce navrátily
ježka s rybou...
jednoduše...
čistě....
prostě...
umelec2 : neseznámili se, byli stvořeni jako jedna duše, jedno srdce..... a pak rozděleni do odlišných těl.... Spřízněné duše většinou překonávají velké rozdíly / národnostní, věkové, třídní atd./ A někdy se ani nepoznají, ježek a ryba měli štěstí :D
17.03.2011 21:28:00 | Danga
Zvlhli mi oči vzpomínkou....rozdvojená srdce jsme opět v jedno spojili....krásná. ST!
16.03.2011 12:33:00 | Bona