Anotace: Kdo rád cestuje a ubírá se krajinou, obdivuje taje a krásy naší země, má v srdci však nejvíc jedinou, tu svoji, kde žije nebo se narodil..
Závidím pěkný domek
na kraji vesnice,
uklizený dvorek,kočku, psa v boudě
a kvokající slepice.
Závidím ruch města
a všude pobíhající lidi,
veselí,pohodu a neznalost sousedů,
kde kdo bydlí.
Závidím vysoké hory a kopce,
kde krávy se pasou
a mají své zvonce.
Závidím výšku a nezapomenutelný pohled
na vršku skal,
někdy tak dech beroucí,
že člověk by se bál.
Závidím vlny,barevné mušle
a slanou chuť moře,
kde se každý opálí na slunku
a je mu tak dobře.
Závidím a mám všechny ty kraje ráda,
ať klid tam je, větrno
nebo spálená mám pak záda.
21.03.2011 17:26:00 NikitaNikaT.
Také někdy takhle hezky závidím, pěkně si své dílko napsla... ale... doma je doma, ať už jsou lidé jací koliv... jsou tací, jací chtějí být... jsou-li zlí a podlí, je to jejich vůli, jsou-li přivětivý, normální, či hodní... jsou tací, jací jsou... :o)
21.03.2011 10:00:00 j.c.
rozběhni se do hor, kopců
před barokní se kašnou skloň
do zahrad půvabných dvorců
bílý vysaď rododendron
zvedni mušli z mořských pláží
na skále protěží chval květ
k duze dojeď s ekvipáží
a já ti mohu závidět…
***
Jiří
21.03.2011 09:13:00 Mbonita
Tuláctví má člověk v krvi...jen se mu musí občas poddat a pak se dívat,chápat a vstřebávat..