Strážkyně přírody

V zrcadle lesních stínů
odráží se zář
když kráčí kolem
na sobě bílý plášť
ve vlasech perly
rosou tvořené
v náručí
dávný bájný řád
v očích studánky
modravé
na lících měsíční jas
na nožkách bosých
střevíčky z pavučin
jemné jak linie
jejího těla
slunce jenž vychází jí z čela
ona je lesem loukou
potůčkem
každým stéblem trávy
ona je duchem přírody
je jejím strážcem
a navždy ji chrání.