O odpočinku
Pod tenhle strom si velmi rád
dovolím občas usedat.
Tady se cítím v pořádku.
Snad unavený, zemdlelý,
leč svaly jako z oceli
sílu mou vnesly do řádků,
ze kterých, až se nachýlí
zlatý čas všeho obilí,
vrátí se moje dřina zpět.
Tak chvíli mohu lenivět…
Jj, příroda dělá divý a Slunce dobijí baterie života... malý opočinek, jen malé zasnění, jenž znovu přiletí, Tvé řádky... smět znovu číst...
23.05.2011 18:52:00 | NikitaNikaT.