„Sluníčko?!“
Jen několik fádních pohledů z okna,
vnuklo mi náhlou myšlenku.
Prší.
A třebaže déšť smyl velkolepost nebe,
vím, že nebude pršet věčně.
Přesto rozežeň mraky – rozjasni tmu.
Ach Sluníčko mi toliko chybí... předešlé ranní hodiny středeční, bouřily o sto šest... až mě to děsilo.
25.07.2011 19:49:00 | NikitaNikaT.