.
Na rulové suti
bučina
tam vězí vší lásky
příčina
Peřejová skála
v podhůří
zarývá se sama
do kůží
Palisáda valů
z ječmene
rozdrolí i srdce
z kamene
Uhrančivé nebe
rybníka
rezonuje s klidem
poutníka
Šarlatové rámě
stmívání
uvolňuje tajné
poznání...
Že s přírodou opět
splyne
duše, která v městě
hyne
Že smír se opět
nastolí
a všechno světské
přebolí
.
Přeci jen malé vzdychnutí - zmizelo jako zívnutí...
a hlavu zdvihneš ke hvězdám - jakobys říkal - TAM
to znám...
07.08.2011 09:30:00 | Veselý Drak
Je to jasný..vytapetovat přírodu po celém bytě,místo oken krasohledy a pronajmout maringotku uprostřed nejhlubšího lesa....
šarlatové doznání...posílám větvičku jako vějičku pro cestu ke své vonné zeleni..
:-))
01.08.2011 16:58:00 | zvířenka
ja taky ve meste nejsem stastna... nastesti bydlim v takovem mini meste uprostred kopecku a lesu...
31.07.2011 22:30:00 | janewe
Po dlouhé době jsem se nad tvým dílem usmívala i plakala-já v městě hynu.
31.07.2011 20:41:00 | la loba
V zelených harfách jezer slyšeli jsme struny zlaté
a četli tvojí přírodní ódu dnes krátce po desáté.
Krásné, Petře...ST!
31.07.2011 11:56:00 | hašlerka
Báječně vystižený případ starého muže, vlastně muže v mé situaci, tedy mě samotného. Ano je to tak. ST!
31.07.2011 11:32:00 | Mario de Janiero