Anotace: Krátká báseň inspirovaná dnešní procházkou a slovy mého milovaného
Slova, co se píší sama
a ráno - hudba dojímavá
klesají s vůní
Heřmánku.
Tak nějak vidím
Ten svět listí
co snáší se mi nad hlavou
A čistý vzduch
Vdechuji z plných plic
Já nastavuji slunci líc
které je již slabé, milé
Nastávají pravé chvíle
Radosti
Mého těšení
Kdy pohyb lesem
Sílu dává
Jeho přítomnost
Kolébavá
Mě celou zjemna naplní.
Lesem voní tolik
Barev
Já dál toužím
Po nepoznaném
Když mlčky procházím ten kraj.
Dojímá mě lesu záře
Podzimova něžná tváře
Co hladí mě jen jemným svitem
Čechrá vlasy tichým větrem
A neustává ve své kráse
Než přijde Zima po něm
Zase.
Imprese zachycující přesně to, čím je mi září a proč mám tuhle dobu nejraději z celého roku! :-) (Tak trošku si ji přivlastním a budu ji považovat za nejhezčí letošní dárek! ;-) Tak hezká, že ST je nedostačující!)
29.09.2011 00:37:00 | Anita Buchtová
V lese je nádherně, znám to mocka dobře, mnohem krásněji, když se proháníš na koni... to jem nně hodně blízké. ST!***
24.09.2011 21:42:00 | NikitaNikaT.
V lese byla jsem dnes i včera
procházka malebná, zkrátka skvělá!Hezká do babího léta:-)
24.09.2011 20:04:00 | CULIKATÁ