Kolikrát ještě
podzime
ty ztajená něho
kolikrát ještě
Rozprostřu plátno duše
přes tvou vadnoucí trávu
Mraky přes mě půjdou
Bílá budu
sledovat jejich stín
běžící po mém těle
před zimou
ho zase svinu a uložím
Kolikrát ještě