Anotace: Jedna s jarní tématikou. Pořád sedím doma a koukám se skrz tu sněhovou nadílku na les a přemýšlím, jak bude vypadat, až to bílý nic roztaje... ;)
Jdem vodou,
co odráží lesk prastarých myšlenek stromů.
Jdem lesem,
jež nabízí koruny ptákům vracejícím se domů.
Jdem vodou,
jejíž svěžest vyvěrá z čirého pramene.
Jdem vodou,
jejíž okraje jsou obehnány hradbou z kamene.
Jdem lesem,
co nám zdáli zavoněl jedlovou silicí.
Jdem lesem,
kde síla přírody je sílou velící.
Jdem dál a netoužíme po vědění,
už známe tu moc jarního probuzení.
I v nás se totiž něco probouzí, protože jsme součástí přírody
stejně jako ptáci, voda nebo stromy.
A důvod žádný
(k ničení přírody)
není pádný!
taková milá procházka. jen mi trochu vaděj 2 věci: to, že začíná stejně každá věta nazačátku - jdem... ( možná, že míňkrát by bylo trochu živější )a ta trochu přilepená sloka o ničení přírody, která má samozřejmě pravdu a bohužel spouta lidí je k ní hluchá a takhle jednoduše ji nebere za svou, jen tam nakonec se nějak nehodí...
07.03.2006 20:02:00 | kulishak