Už se blíží jaro,
ten překrásný čas zrození,
zima končí,
sníh se rozpouští,
začíná čas plození
a kdejaké zvíře se páří.
Zas rozjasní se dny,
kdy slunce zahřívá nás svým pohledem,
není to na vždy,
ale je to krásnější s mým věkem.
Konečně si dokážu,
tuhle krásu vychutnat,
čekat,
snít,
a začít mít zas život rád.
V potocích sněhu,
který mění skupenství,
proudí žleby,
potoky a stoky
až k řece svý
a tam se voda smíchá s vodou,
někdy kalnou,
čistou,
modrou
a pak nabírá ten správný směr,
proudí,
klokotá
a plyne,
jako čas, tak klidně,
ale nikdy nezastaví ji hráz,
tak jako nás ten čas.
Ďáblíku:o) díky, protože mi už tak strašně chybí jaro. Dneska tady o něm čtu neustále, je vidět, že ta zima ubíjí a chybí nám všem. Tak se opatruj, Slunce samo
12.03.2006 10:57:00 | Sunny