Kousek nebe

Anotace: Tahle je taky prastará. Zkoušel jsem ji napsat několikrát, ale pořád se to nějak nedařilo.

Uprostřed bláta - kousek nebe
a stromy krásně zelené,
vidím tam všechno, také sebe,
a slunce zlaté, vzdálené.

Uprostřed bláta vidím ptáky,
svým letem nebe brázdící,
bílé a šedočerné mraky,
na chvíli slunce skryjící.

Slunce zas brzy objeví se,
po dešti duha zazáří,
na modrém nebi v barvách skví se
jako na modrém polštáři.

A vidím domy pohádkové,
vlní je větřík, chce si hrát,
připadají mi divné, nové,
ač jsem je viděl tolikrát,

a také lidi, jejich tváře
vážné jsou, nebo veselé,
nepoznáš mezi nimi lháře,
nepřítele či přítele.

Pak přišel muž a botou svou
zničil svět, snad ho neviděl,
bezcitně do kaluže stoup
a bez výčitek dále šel.