Anotace: Tak trochu pro Pavla... (Ač pořád doufám, že ne... Stěží asi někdo pochopí...)
Jsi krásná, Vltavo,
(krásná, a přec tak krutá!),
v slunci když tančíš,
jak víla křehká
neobutá.
Usínáš a jsi tak nevinná.
Neradno věřit však Tvým snům
- co duší s Tebou denně usíná!?
Tolik životů Ti zhaslo v objetí...
Dál bezstarostně tančíš, krutá vražedkyně!
Rekviem zpívá ztichlá krajina.
Jen racek občas přiletí
a svými křídly pohladí Tě v klíně,
z tvých dlaní napije se na mělčině.
Od nepaměti zdejší
- a přece věčným hostem -
rozpustile tančíš tu
mezi skalami
pod Žďákovským mostem,
který Ti smí česat vlasy,
jakoby to bylo to jediné,
na čem záleží...
Vaše báseň je krásná. Líbí se mi.
12.09.2020 22:27:15 | Hesoun Václav
...ach, jak nádhern vyjádřeno Vaše pravdivé vyjádření skutečnosti.. St..
07.05.2016 00:16:56 | tvořilka
:) Děkuji.. Zaskočilo mě, že někdo četl tolik dozpátku... Přece jen už patřím do historie Literu ;))Tahle je hodně osobní, ač to možná nevypadá... Moc díky za zastavení, určitě se podívám i k tobě ;)
07.05.2016 00:32:20 | Ollie
.. Je to vidět, že duše Tvá oplývá tvorbou, jež vychází z osobních prožitků, jež jsou podepřeny sklony, náladami i přehlubokým přemítáním... Jseš úžasná duše..
A byť jsem nevidomá od narození,srdcem zřím a spatřuji..
07.05.2016 00:36:34 | tvořilka
Skoda, ze nejsem tak trochu Pavel...:))
24.03.2006 20:47:00 |