Zítra naposled

Zítra úplně naposled
zašklebí se z kozmu svět.
Pak nastane hořká chvíle,
Bůh odjistí pojistku na ventile,

provždy splasne placatej míč,
vzdálené póly spojí se napříč.

Naděje, plány, války smíru
odletí nenávratně do vesmíru.

Lidská nevraživost, hloupost, mor,
nedopsané dějiny, falešný tvor
zapsané a srolované do papíru
stratí se ve hvězdném prašném víru.

Pak za dalších milion nebo více let
někde v koutě vesmíru zkvete nový svět.
Všechno začne odznova, od malinkýho atomu
a Bůh vdýchne nový život placatému balonu.

V dechu bude naděje
v budoucnost beze skvrny,
kde všechno zlo bude mít vstup
jednou provždy zakázaný.