Zimní podvečer

Sněžení, něžné sněžení
hladí teď zemi mlžně hebkou dlaní
pod pláštěm nebeského hermelínu
Bůh ukryl všechnu světskou špínu
vsi choulí se jak řada bílých dun
a luna tiskne pečeť do stříbrných plání
vzdálený orloj tiše odbíjí
čas rezonancí křišťálových strun:
polím i lidem sladké usínání!