Když máš zas toho světa dost
a jdeš se lesem projít pro radost,
když vnímáš jeho vůni, krásu
a hledáš pro svou duši spásu...
Jak se tak tiše procházíš
v tom mladou srnku nacházíš.
K ní vyšleš signál, že se jí nebojíš
a ona tebe nemusí se bát.
Pak řekneš tiše, jak jí závidíš,
že může se tady sama v klidu pást.
Srnka moudře svou hlavou pokývne
a při odchodu se ještě jednou ohlídne:
"Člověče dobrý - běž domů spát,
už zítra bude se svět zase krásný zdát."
Pěkné, rýmy jsou zvučné a melodické, má to vývoj a děj a navíc takový tichý závěr.80b.
02.07.2006 21:28:00 | WhiteShadow
Ne že bych měl světa dost,
já do lesa chodím obejmout svůj strom,
to místo navštěvuji rád,
když neruší mě nikdo a jsem tam sám.
Hezké od tebe. Bobi
21.06.2006 06:28:00 | bobi bobie
Takových krásně prožitých chvilek si velmi cením.
Přináší do duše klid, štěstí a třeba i usmíření.
15.06.2006 21:21:00 | Mourek
Nemusíš závidět...
i ty procházíš
poklidem...
třeba jí stačí říct jen díky...
za setkání... a čarokrásné chvilky
:o)
(miluju les... stačí se v něm nadechnout... určitě ti úsměv daruje... :o))
15.06.2006 21:12:00 | Cecilka
Krásné proto, že je to jednoduché a zajímavé: kdo by čekal rozhovor se srnkou?
15.06.2006 18:43:00 | Aro