Náprstník
Náprstník
Anotace: ...někdy je jed ukrytý v lidských slovech, někdy roste kolem nás do krásy... ale pokaždé záleží na tom, jak s ním zacházíme...
Překrásné květy
jsou ozdobou této rostliny,
nejednou skončila
v čarodějnické kuchyni…
Dokáže život
svým prudkým jedem brát…
ale i srdce
umí uzdravovat…
A v rukou člověčích
zůstává skryto umění,
zda ublížit
nebo pomáhat léčením…
Komentáře (16)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk26.07.2006 08:31:00 pretorius
to je niečo pre mňa :o)))
P.S. dostal som tvoju odpoveď na môj mail,
včera som si ho prečítal ale odpoveď som ti nestiho poslať lebo nejako hapruje ten môj server ešte aj teraz ráno, akonáhle to bude ok tak odpíšem
23.06.2006 14:05:00 risik
Ano, je to tak. Někdy sám člověk může být přesvědčen že léčí a přitom zabíjí a někdy je to i naoppak. Svěle vystižená podstata a moc krásně, něžně napsané.
23.06.2006 09:00:00 WhiteSkull
...a tak je to se vším...
...černá a bílá...
...život a smrt...
...to mám rád...
22.06.2006 16:13:00 uživatel smazán
dnes napraveno
22.06.2006 11:06:00 j.c.
ber po kapkách a přiměřeně
i láska je jako jed,
plno má vždy otazníků,
tak se netvař uraženě
chceš-li mnoho a to hned
že zbudou jen květy náprstníku...
J.C.s
21.06.2006 20:39:00 j.c.
..je to jako mít v rukou moc - budovat a pomáhat nebo ničit a zabíjet? je to jen prostředek. záleží jak ho kdo CHCE použít..
j.c.ben
21.06.2006 13:46:00 no
Cecilko, je na každém, jakou variantu zvolí....
ovšem není to jen v rukách ;-) i hlavu člověk potřebuje .
21.06.2006 12:58:00 Mourek
Krásně se v náprstníku spolu
střetávají obě strany protipólu.
Vše je pouze v našich rukách,
každý může vybírat.
Zda záměrně ubližovat,
či radost a štěstí dát.
Není těžké uhodnout,
jak ho ty používáš :o)
21.06.2006 09:14:00 Jarky
Náprstník je metafora pro lásku, hezké lidské slovo?Cecilko, já nedokážu být tak hodná jako vy!!!Cítím se jen jako cynická mrcha vedle vaši křiš. duše, asi jsem měla tvrdší života musela jsem ztvrdnout i já, anebo jsem jen obyčejně natvrdlá...Hezkou středu...
21.06.2006 08:44:00 Pavel Kotrba
ahoj napíšu je komentář takovýto: přírodní lyrika se mě moc netýká :o) neumím ji ani pořádně ohodnotit
včera jsem se netoulala po louce pod lesem i když ji mám za barákem, ale byl jsem na poli s obilím a tam toto podivné kvítko rostlo a opravdu jen v jednom vydání a opravdu jsem si vzpomněl na svou lásku
