Vlasy ti na zem sahají
mohutný kmen zahalí
Pláčeš tu mnoho let
můžeš vyprávět
.......
S jaroslavem čekám mlčky
až vyškrábnou se ven
malé hnědé kočky
a pozdraví nový den
Horko můj stín schladí
listy tiše poslouchají
co zpívají skřivani
sedící mi na rameni
Nový kadeřník režimu
rázem pročechrá mé vlasy
Odhalím barvu kmene
stojím v nahotě krásy
V bílém, ohřívám se kožichu
ve sklepení mízu hlídám
Upíjím z poháru strachu
jinovatkou opilá usínám
Mám svou vysněnou, která mě nechce. Už 24 let. Co s tím? Ostatní jsem moc nepochopil. Koho (co) jako nemám mít rád?
11.10.2006 13:54:00 | JardaCH
Já vím, řekneš si: "Tomu se to kecá, když není v mé kůži!" Vlastně jsem nevěru an sich nikdy nezažil, ale vím dobře, jaké to je. Něco podobného se mi stalo před rokem a půl a byl jsem z toho na dně. Ale nějak zjišťuji, že s počtem žen, které mám rád, odcházejících spát s někým jiným (jest mým údělem), mě to nějak přestává dojímat. Promiň, trochu jsem se rozkecal. Ale chtěl jsem, abys věděla, že v tom nejsi sama.
11.10.2006 12:52:00 | JardaCH
Mám ráda vrbu...
"vodnickou", jívu, i tu smuteční...
nejen díky úplňku a hastrmanským povídáním...
patří k ježibabám stejně jak k dámě slunečník...
v jejím vlahém objetí je i mně často do zpívání...
:o)
Děkuji za krásný komentík,
víc než pohladil...
:o)
09.10.2006 21:17:00 | Cecilka
divné, stromové povídání, asi jsme se všichni zbláznili, vždyť v životě je tak málo prostoru na snění a bizarnosti, řídit se rozumem, jestli se chceš mít dobře a in...
09.10.2006 14:19:00 | Jarky
Já bych chtěla mít na zahradě Marcelku a kafíčkovat s ní... :-) Ale já nemám zahradu :-( Ale v srdci jooo!!! :-D
09.10.2006 12:55:00 | Levandule