Na sahaře, do ruda vše spálíš
všichni hledáme si skrýš
Dlouho v dunách se válíš,
než s větrem zrnko odvalíš
Řekou tiše plyneš
jí opouštíš mlčky, vstaneš
Pak s paní maltou stavíš,
ale vůbec nic o ní nevíš
V lomech si skrýváš
naplaveninou svou tvář
Žlutou barvou oplýváš
tvá, to skromná svatozář
Pískovec kapkami opouštíš
s šedou barvou končíš
hrnci dno vyčistíš
a dál, jak si poradíš?
Jedno zrnko písku
v mých očích ...
Mnoho dalších úspěchů .... při dobývání písku ...
... přeje za .... Spojené pískovny a Štěrkovny Olomouc ...
09.10.2006 14:31:00 | HarryHH
marcelo, ty máš ale analytickou hlavu, písek přeosíváš, oděluješ zrní od plev...má to naléhavost subtropickou, pískovny, štěrkovny, jsem jen zrnko v Duně de Pilla( ve Francii)ale já jsem megalomaniak a spustit lavinu a spoušť, bouři písečnou v jeho duši......a marně se asi ze mě pískovce písek rozdrobí a zase nic, marnost nad marnost...tato se ti povedla,poetice, krakatice...
09.10.2006 13:56:00 | Jarky
Hloky tak to ne, smutek se zakazuje, zvláště, když jsem v tom namočený až po krk...
09.10.2006 13:17:00 | G.P.
Marci, připrav lopatičku, formičky, přijdu, a budeme dělat bábovičky a smutek společně upečeme :-D
09.10.2006 13:09:00 | Levandule
...malinko mi to drhne,asi se někam dostalo zrnko písku ...
...škoda,umíš daleko víc ...
09.10.2006 11:58:00 | WhiteSkull
Ahoj Marci, copak zase jsi smutná?
Tak zabal svůj smutek do balíku
a pošli mi ho Expres.
:)
09.10.2006 11:54:00 | Mácha