Kouzlo podzimu
Kouzlo podzimu
Anotace: ..
Dívám se do koruny stromu.
Vidím pohyby – tanec
větví, listů, života.
To vítr hraje nádhernou píseň,
i rákosí neodolá, ševelí a píská.
Tráva se chtěje a stromy hučí.
Ach, vítr.
Teď padl na má slova
žlutý, podzimní list z nedaleké vrby.
Ještě netuší.
Je plný zážitků.
Jarního rození,
letního slunce
a podzimní vůně.
Snažím se nasát.
Nasát krásu, nádheru tohoto dne.
Vidím slunce a modrou oblohu.
Vidím pavučiny na malém smrku,
cítím vůni,
slyším hudbu větru.
U mých nohou spí kocour.
Mám pocit, že mi něco uniká.
Mé tělo, má mysl se brání,
uchopit tu krásu
a uzavřít ji do sebe.
Chvíli jsem zmaten,
chvíli se bráním.
Pak zavírám oči.
Přestávám existovat ve svém těle
a jsem tou krásou
pohlcen.
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk27.10.2006 20:01:00 Cecilka
Jejky, tohle znám... to tak dobře znám...
lístek do dlaně mi padá,
čtu si, co je tam...
zprávy vodou, sluncem, větrem psané...
svědectví lásek a mnohých setkání...
jeden lístek v dlani... a city prožívané...
a kocour... :o)
jen a jen pravdu ti tu vyprávím...
11.10.2006 21:56:00 uživatel smazán
ta Polárka je krásná... děkuji :o)
11.10.2006 08:28:00 uživatel smazán
plný počet :o) za tu krásu, která z tvé básně dýchá...
10.10.2006 23:31:00 Levandule
Kouzelníčku, z Vymýtače si nic nedělej, je to nečlověk, který se sem vrací pod různými nicky a škodí a ubližuje (bývalá Tanečnice). Myslím, že se zaslouží dokonalé společné nulování... :-(
10.10.2006 18:51:00 Levandule
Jo, tenhle pocit znám - přestat vnímat sebe sama a splynout s okolím, přírodou, vesmírem... :-)
10.10.2006 18:32:00 Jats
jsi opravdu kouzelné stvoření, z každého slova vychází barvy a mjalují tu nádheru a každým tahem je víc a víc krásy z tebe
10.10.2006 17:26:00 Popelka
hezky si zachytil krásu podzimu slovy...
já se dnes taky kochala... a nasávala do sebe tu krásu
