vzhlížím se
ve velkém bílém zrcadle
krásně mi září v očích
trochu lechtá
nezbedná něžná vločka
spadla z modřínu
když skočila veverka
k zapomenutému hříbku
asi má hlad potvůrka
zamrzlo jezírko rosničkám
rozkvetlo nádhernými květy
a zvonky zvoní
koník s rolničkami
kopytem překryje stopy
lišky ve sněhu
lehce chumelí
slunce zatáhlo
svou nachovou clonu
ježek se probíjí závějemi
vezmeme ho spát
do teplíčka
k nám
až budeme pozorovat
přes ledové krajky
jiskřící krajinu
bude něžně
pochrupovat
u kamen ve stínu
Milí Jatsíku, (Já vím, milá Jatsíku) jsem moc rád, že jsem měl tu možnost číst tvé básně.
Moc ti děkuji.
Nejen za prožité chvíle s tvými slovy, ale i za možnost nahlédnout do tebe sama.
Musím říct, že jsi krásná osůbka.
Přeji ti nádherné prožití svátků Vánočních.
Ať pod stromečkem najdeš smích a nádheru prožívaných chvil.
Čauky.
21.12.2006 18:06:00 | kouzelníček