Toulky krajinou

Toulky krajinou
Markéta Poledníková
.
Panenská příroda
krásná i krutá
jako noha bosá,
když překročila práh zutá,
práh němého úžasu.
.
Je to ta tráva,
co se z ranní vláhy raduje,
.
ten motýlek,
co nad květy tancuje,
.
ten déšť,
který tváře omývá,
.
ta břízka,
co něžnou krásou oplývá,
.
to obilí-
-zlato, jež se ve větru klátí,
.
ten vítr,
co nemocný strom zvrátí,
.
ty lesy,
zelené, smolou voňavé,
.
a ty nohy,
nohy bosé,
jejich kroky, toulky loudavé.