Anotace: -
Mám v sobě hrozně moc jizev,
ne a ne se zahojit.
Jedna se zklidní a zbělá
a další začne mokvat.
Jsem plná hnisu...
Hrajou si tu děti ze školky,
jsou tak čistý, tak šťastný.
Mám chuť křičet s nima
a věřit pohádkám.
Těšit se na večerníček...
Padá listí a řeka teče,
nic není náhodou.
Bože odpusť mi,
že na tebe pořád nadávám...
Já se polepším!
Zkus někdy dělat co chceš klidně si s dětma zakřič,zaběhej si s nima za míčem..uvidíš jak jim očička zazáří..ty úsměvy a výkřiky radosti ty jizvy smažou.
Jinak básnička krásná!!
23.11.2011 07:03:48 | Liška76
odpuštěno;) vidíš, tohle se mi na náboženství líbí, můžeš krást, lhát, zabíjet a pak se dojdeš vyzpovídat a jede se s čistym štítem...i když vim, že o tom ta báseň neni
22.11.2011 22:28:11 | Lagedama