Vítr nad polem

Vítr nad polem
Už hnědá vůně
unavené trávy
sytí vzduch.
Podrážky se obalují blátem.
Pomalu mraky nabírají barvu
cuchají nebe.
Voda pod ledem
dává se do pohybu
a larvu
už nezebe.
Už slunce
začíná vybarvovat svět.

Kde je?
Každé jaro
slyším, vidím, čichám
jak mě volají
rozbahněné cesty-
ptačí zpěv v holých keřích.
Vysoká modrá,
nehybná hnědá
zakudlená okrová.

Chtěla bych mít křídla,
vyletět k mrakům
a vyzpívat si plíce do oblohy.
(Doufám, že mraky nemají hudební sluch)

Chodím po lese
a hledám myší díry.